Ve svém okolí mám mnoho silných lidí. A zjišťuji, že čím silnější jsou, tím složitější mají životní osudy. Každý z nich se s tím, co má na bedrech naloženo, pere trochu jinak a každého z nich bezmezně obdivuji.

Lidská bytost jako inspirace

Mnoho z nich mě doslova inspiruje tím, jak se s nepříznivým osudem dokážou porvat. Dobře vím, že proti některým z nich je Můj příběh procházka růžovou zahradou a hluboce před nimi smekám. A právě to mě přivádí k otázce, proč se některé věci dějí a proč lidem, kteří si to často vůbec nezaslouží.

Co nám chce život říct?

Zpočátku jsem si kolem dokola kladla otázku, proč zrovna já, proč moje děti, proč můj táta. Byla jsem plná sebelítosti, bolesti, strachu. Ale čím hůř mi bylo, tím motivovanější jsem byla k tomu z bludného kruhu vyskočit. A když jsem se konečně poprvé dokázala na svou situaci podívat jinak, napadlo mě tohle:

Nejspíš proto, že mě život, osud, Vesmír, Bůh - říkejme tomu jakkoliv - chce přimět k výkonu, ke kterému bych se jinak nevybičovala. Chce mě poňouknout k tomu, abych v sobě našla svou vnitřní sílu. Abych vzburcovala svůj potenciál a postavila se k životu čelem.

Když jsem se zamyslela, napadlo mě že...

...mám nejspíš nějaké poslání, ke kterému potřebuju dosud neobjevenou hnací sílu a sebevědomí. Nevěděla jsem jaké, ale věřila jsem, že jednou na to přijdu. A moje zvědavost mě hnala kupředu.

Dnes už bezpečně vím, že to tak bylo. Musela jsem si svou trnitou cestou projít a někdy se o trny až do krve popíchat, abych si urovnala svůj vlastní život a naučila převzít odpovědnost do svých rukou, nastavit si hranice, porvat se o to, co změnit můžu, ale přijmout a nechat plavat to, co změnit nemůžu.

A taky abych se naučila přijmout a mít ráda sama sebe a skrze to v sobě našla sílu pomáhat druhým, rozumět jim, dodávat jim odvahu, podporovat je, koučovat a psát tenhle blog.

Univerzální návod sice neexistuje, ale ráda bych se s vámi podělila o to, co pomáhalo mně. Nikdy totiž není na škodu inspirovat se a zkusit vyzkoušet to, co pomohlo druhým.

1. Objevte svou vnitřní sílu a darujte si radost!

Každý z nás v sobě má ukrytou obrovskou sílu a jen těžko bychom se o ní dozvěděli, pokud bychom měli jednoduchý život. Zní to možná zvláštně, ale je to tak.

"Překážky se stavějí do cesty obyčejným lidem proto, aby z nich stali lidé neobyčejní." (Harry Paul Jeffers)

Než se nám do cesty postaví překážky, často žijeme ve svém strachu z průměrnosti, skrýváme se ustrašeně ve své ulitě před dary všedního života a krásami světa. A místo, abychom život žili, často před ním utíkáme - do práce, k alkoholu, jídlu, počítačovým hrám. Možností úniku je nepřeberné množstí a některé škodí méně, jiné víc.

Proto svou výjimečnost, ať už Vás jakkoliv bolí, přijměte a radujte se z maličkostí. Je jich kolem nás plno a my je přes to přehlížíme. 

MŮJ TIP: Sepsala jsem si svůj seznam všeho, co mi dělá radost. A když je mi nejhůř, připomenu si své radosti a hned je mi líp.

2. Připusťte si, že jste úžasní

Protože opravdu jste, jen o tom možná ještě nevíte. Vy, kdo vychováváte nemocné a hendikepované děti, bojujete s nemocemi, přišli jste o své blízké, procházíte těžkými rozchody, rozvody, trápíte se s výchovou dětí, které leckdy končí tam, kde by si nikdo z nás nepřáli.

Vy, kdo jste ve vztazích, které vás ničí, táhnou vás dolů a brání tomu, abyste kvetli a radovali se ze života. Vy, kdo jste neměli dětství jako z pohádky. Vy, kdo jste v neustálém zajetí tlaku na výkon a kdo máte v hlavě věčného vnitřního kritika, který vás neustále nechá o sobě pochybovat, kárá vás a říká vám, jak jste neschopní, průměrní, nebo dokonce podprůměrní.

Vy, kteří trpíte úzkostmi, jste paralyzovaní strachem a v hlavě si představujete hororové scénáře své situace. Vy, kdo pociťujete samotu, nebo se obětujete a pečujete o všechny, jen ne o sebe. Vy, kdo neumíte říct druhým ne a vaše okolí toho zneužívá a mnohé další, s nimiž se život nemazlí.

Ale i vy, kdo aktuálně nemusíte překonávat žádné výjimečné překážky. To, že se na Vás zrovna teď nevalí obří problémy, neznamená, že nejste výjimeční.

MŮJ TIP: Řekněte si to pěkně nahlas: "JÁ JSEM ÚŽASNÝ / ÚŽASNÁ!" A pokud je Vám nepříjemné mluvit nahlas, řekněte si to alespoň v duchu. A každý den!

3. Zastavte se na chvilku

Zastavte se, aniž byste se za tu chvíli pro sebe obvinili z nicnedělání a zkuste se sami sebe zeptat, co vám život chce říct. Co vás má vaše tíživá situace naučit? Kterou vaší schopnost, kterou v sobě nevědomě potlačujete, vám chce ukázat? 

A pokud vás už něco, byť jen nepatrného naučila, přijměte to, připusťte si to a pochvalte se za to. Může to bý opravdu cokoliv malého i velkého, například trpělivost, přijetí změny, odpuštění, nebo třeba i pláč, který si mnozí upírají jen proto, že v dětství slýchali či u svých blízkých vídali, že musí všechno vydržet a ještě u toho ani nesmí bulet.

MŮJ TIP: Jakmile se na chvilku zastavíte, zkuste sledovat své tělo, emoce, pocity, myšlenky. Nic nehodnoťte. Jen je pozorujte a přijměte. Stačí 5 minut denně.

4. Zpátky do dětství

A hlavně, zkuste si PRO SEBE něco přát. Klidně něco malého, i nereálného. Vraťte se do doby, kdy jste byly malé holčičky a malí kluci a přejte si, aby vás máma objala, táta pochválil, i když už vaši rodiče možná ani nežijí. 

Přejte si mrkací pannu s dlouhými vlasy, která v době našeho dětství nebyla k sehnání a nikdy jste jí nedostaly. Nebo auto na dálkové ovládání, které měl váš kamarád a po němž jste také toužili. Přejte si, aby se vaše nelehká životní situace proměnila v pírko, které můžete kdykoliv odfouknout. 

MŮJ TIP: Zkuste si v duchu představit, že to, co si přejete, se vám splnilo. Uvědomte si, jak se u toho cítíte?

5. Stačí jedno malé přání denně

Přejte si pro sebe cokoliv chcete a co vás jako první napadne. A když vás nic, co byste si mohli přát, nenapadne, nelynčujte se za to a buďte k sobě laskaví. Možná bude chvíli trvat, než se to naučíte, protože jste zvyklí si přát něco pro druhé, ale pro sebe ne.

A až vám to půjde, přejte si něco pro sebe každý den, kdykoliv vás to napadne, nebo si na to vyhraďte pravidelnou chvilku.

MŮJ TIP: Já si někdy přeju před spaním, ale téměř pravidelně si své tužby přehrávám ve sprše, se zavřenýma očima, jako film. Je to jen můj tajný film, jehož jsem režisérkou i protagonistkou.

6. Posviťte si na svou cestu ven

Jen když se naučíte myslet aspoň trošku sami na sebe, můžete najít cestu ven. Tohle zastavení a každodenní přání nemá být klíčem k tom, jak svou situaci vyřešit. Ale je to jeden z malých krůčků na cestě ven.

Vnese do vašeho života alespoň malinkaté, slabounké světélko, malý plamínek, který bude hořet jen pro vás a když budete chtít a budete si to moc přát, postupně se může rozhořet naplno tak, že vám vaše situace už nebude připadat tolik tíživá. Alespoň ne v těch chvílích, kdy budete myslet na sebe a na hezké věci.

MŮJ TIP: Pokud si věnujete pár minut denně, nejste sobečtí. Tenhle hloupý předsudek vám možná někdo vtloukl do hlavy, když jste byly malé děti. Sobectví vypadá úplně jinak, věřte mi. Proto si zkuste říkat, že mít čas jen pro sebe je dobré.

7. Užijte si každou chvilku, kterou máte jen pro sebe

Každý z vás totiž stojí za to, aby tu bylo něco jen pro vás. A s každým malinkatým krůčkem, který vás povede k sobě, do vašeho nitra, se bude vaše situace zlepšovat, protože je jen tak těžká, jak těžkou ji vidíte vy sami.

A možná, že při těch chvilkách, které si věnujete, přijdete i na řešení, které vás vyvede z té vaší sra*ky ven. Důležité je si připustit, že to nikdy není jednoduchá a přímá cesta, ale když se na ní vydáte a vydržíte, to co je na jejím konci, opravdu stojí za to. Pod to se klidně podepíšu.

MŮJ TIP: Pochvalte se pokaždé, když si na sebe aspoň chvilku najdete.

8. Řekněte si o pomoc

A v neposlední řadě, každý z nás má právo požádat o pomoc okolí. Rodinu, přátele, ale i služby, které jsou dostupné, od sociálních organizací až po poradenské služby. Pro každého se pomoc najde. Není v ničích silách být na své problémy sám. Ano, mnoho lidí svůj úděl se zatnutými zuby zvládá, ale za jakou cenu? 

MŮJ TIP: Pokud si myslíte, že některé věci sami  změnit nedokážete, ale potřebujete někoho, kdo Vám na Vaší životní cestě bude oporou, jsem tu pro Vás. Ať už osobně, na e-mailu, nebo na skypu.

Co Vás trápí?

Jsem tu pro Vás! Napište mi a dovolte mi, abych Vás na Vaší životní cestě podpořila. Dle svých časových možností každému odpovím. Objednání konzultací není podmínkou.